- Proč si pořídit křečka od chovatele

- Křeček z chs Navel

- Co dát křečkovi na zub

- Co se jí u nás

- Křeček verzus Potkan

- Klece x akvária

- Vybavení...aneb co dát do klece

- Křeček syrský - Historie

- Gravidita, péče o mláďata

- Křečík Campbellův ( Phodopus sungoris campbelli)

- Křečík Roborovského ( Phodopus roborowskii)

- Křečík džungarský ( Phodopus sungorus )

Proč si pořídit křečka od chovatele

1)Od chovatele dostanete křečka zvyklého na braní do ruky, čímž přijdete o vtipnou podívanou, kdy slečna prodavačka ve zverimexu chytá křeččího prcka od krabičky a pak skrz krabičku zkoumá pohlaví.

2)Budete znát přesné datum narození....tudíž se nemůžete vymlouvat, že jste zapomněli na křeččí narozeniny.

3)Křeček od solidního chovatele je odstavený v nejvhodnějším věku (tj. ve 4 týdnech) a poté oddělen dle pohlaví, tudíž nebudete mít možnost radovat se z překvapení, že jste si místo křečka jednoho přinesli křečků 12.

4)Křeček od chovatele nebude mít parazity apod., čímž vás připraví o skvělou možnost seznámit se s novým veterinářem a přispět mu na důchod :-)

5)Od chovatele si odnesete to pohlaví které jste chtěli ....budete ochuzeni o překvápka typu Pepa je vlastně Pepina :-)

6)Dovíte se spoustu užitečných rad ..... a ne rady typu tohle krmení je nejlepší (protože ho máme nejvíc na skladu)

7)Křečci od chovatele většinou nepochází ze příbuzenského krytí (tady můžete narazit na nějakou výjimku,ale v tom případě vás na to slušný chovatel vždy upozorní) .... tento bod  pro vás asi žádné ochuzení nepřináší, alespoň ne to které je hned na první pohled patrné

8)U chovatele uvidíte rodiče ( je slušností seznámit se s rodiči vašeho nového kamaráda :-) ), uvidíte v jakých podmínkách křečkové žijí, co dostávají k jídlu.....

No prostě pokud máte možnost navštívit chovatele.....udělejte to. Sice přijdete o spoustu skvělých zážitků, ale zpětně je jistě rádi oželíte :-))

Křeček z chs Navel

Tento článek píšu pro množící se dotazy typu "pošlete nám křečka vlakem?" , " kde si můžeme křečka vyzvednout? " apod.
Takže:
- křečky zásadně neposíláme vlakem, kurýrem ani jinak. Ne že bych nějak podceňovala tyto organizace, ale z vlastních zkušeností vím, že to nedopadá vždy tak, jak má.
- pro křečka si můžete udělat výlet k nám do Konárovic (8 km od Kolína, směrem na Pardubice,asi 50 km od Prahy)
- křeček s PP (= minimálně jeden z rodičů je registrovaný tj. odpovídá standardu) u nás stojí 100 - 200 Kč, křečíci jsou ceněni dle druhu a barvy, orientačně 50 - 100 Kč.
- křeček dostane na cestu vzorek krmiva, na které je zvyklý
- dostane výpis předků, kde jsou uvedeni jeho známí předci
- budeme se snažit předávat křečky co nejvíce zvyklé na kontakt s člověkem
- rádi vám při odběru i kdykoliv později zodpovíme veškeré dotazy, bude-li to v našich silách

Co dát křečkovi na zub

Pro křečky je dnes možné koupit velké množství hotových směsí. Směs si můžeme namíchat i doma. Ve směsi může být například: zrní (pšenice, ječmen,oves), ovesné vločky, slunečnice (ne velké množství), burské oříšky (totéž co slunečnice..spíše jen jako pamlsek), cornflakes, burisony, masové granule pro psy nebo kočky. Dále můžou dostat : ovoce a zeleninu, tvrdý chléb (dobrý na obrušování zoubků), kousek sýra, kousek kuřecího masa (hlavně ne sůl a koření), piškot (za odměnu),.....
Můžeme jim nabídnout i minerální kameny na hlodání.
Na jednoho křečka se počítá přibližně 15 g zrní na den.

Co se jí u nás

Směsi pro křečky a potkany si míchám sama. Tady je malá ukázka co v takové směsi naši svěřenci většinou najdou.
Někdy je tam toho víc, ale to buď zrovna došlo, nebo jsem na to zapomněla :-) Jinak dostávají maso (kočičí kapsičky nebo konzervy), ovoce a zeleninu, vařené těstoviny (s masem, nebo s kukuřicí, hráškem apod. z plechovky), vařenou rýži, ..... :-) prostě samý dobrý a zdravý věci.

základní směs :

- ovesné vločky (nebo třebas i žitné, pšeničné)
- pšenice (ale i ječmen, oves,..prostě nějaká obilnina)
- slunečnice ... stačí menší množství, protože  obsahuje dost tuků
- hrách ... někteří ho mají rádi, někteří moc ne..chce to zkusit :-)
- kukuřice ...
- alaburky ... pražené loupané sojové boby...spousta bílkovin :-)
- psí granule ... na fotce jsou granule štěněcí, ale můžete použít i kočičí (ty pro dospělé psy jsou poměrně veliké)
- granule pro potkany a myši - obsahují vitamíny :)
- corn flakes ... ty milují snad všichni hlodavci :-)
- těstoviny ... neuvařené těstoviny jsou super na broušení zoubků. K tomuto účelu můžete křečkovi dát i kousek tvrdého (!!!) chleba, speciální minerální kámen pro hlodavce nebo třeba větvičky z ovocných stromů (pozor na postřiky)
- burisony ... přesně řečeno pufovaná rýže loupaná ... taky moc oblíbená dobrůtka

pamlsky pouze občas a za odměnu :-) :

- piškoty ... tak těmi snad nepohrdne žádný hlodavec :-)
- buráky ... zase platí: jen za odměnu a třebas jen jeden týdně :-) a hlavně NESOLENÉ
- obilná zrnka v medu ... po téhle dobrůtce se může utlouct naše Mona :-)
- obilné polštářky s jogurtovou náplní
- psí dropsy ... nejrůznější pamlsky pro psy ... moooc oblíbené
- oříšky ... pro vlašské , lískové oříšky platí to samé co pro buráky

Tak to je vše co jsem teď doma našla :-) Ještě doplním, že hodně věcí je určeno pro lidi, takže můžete mlsat spolu se svým křečkem :-)
A nakonec to všechno spláchneme dobrou (nebublinkovanou) vodou z vodovodu :-)

Základní suchá směs,kterou si sami připravujeme vyjde asi na 35 Kč/kg

Křeček verzus Potkan

Křeček se vždy doporučoval jako ideální pet pro děti. Ale! podle mě křeček a děti nejde vůbec dohromady.

Křeček:
klady
- je roztomilý
- tradice...měli jste ho vy, když jste byli děti, možná ho měli i vaši rodiče
- v každém zverimexu narazíte na křečky všech možných barev a typů srsti (přesto doporučuji koupi od chovatele,od kterého dostanete křečka "předochočeného" tj. naučeného na braní do rukou)
- nízké pořizovací náklady (většinou 30 - 60 Kč)
- stačí mu relativně malá klec
- nemusíte se mu denně několik hodin věnovat
- pokud se pravidelně čistí - "nesmrdí"
- dá se ochočit (do té míry aby nekousal a nesnažil se prchnout když ho vyndáte z klece)
- snadno se množí, takže můžete dítku ukázat "zázrak zrození" :-)
- můžete mít jen jednoho a nemusíte mít výčitky že se bez vás doma nudí
- netrpí tolika nemocemi

nevýhody
- nemůžete ho volně pouštět po pokoji, jinak riskujete že někde usne a vy ho budete hledat několik dní a nocí, nebo že někde něco rozhryže
- nenaučí se přiběhnout na zavolání
- je to samotář,takže jeden křeček = jedna klec....pokud chcete mít křečků víc, musíte mít i víc klecí
- pokud není správně ochočen nebo se zrovna špatně vyspí - kouše
- není s ním taková legrace protože většinu dne prospí
- na mláďata se nesmí prvních 14 dnů sahat, jinak hrozí že místo "zázraku zrození" uvidí vaše dítka význam slova infanticida

potkan
klady
- je s ním větší legrace
- můžete ho pouštět po pokoji, naučí se přijít na zavolání, můžete ho nosit všude sebou
- může jich být víc v jedné kleci ( u potkanů platí vždy alespoň dva v jedné kleci - stejného pohlaví ovšem! )
- můžete si vybrat z velkého množství barev, typů srsti, ....
- potkanáři jsou více "organizovaní" , pořádají srazy, výstavy, ....
- dá se sehnat od chovatele již od 40 - 50 Kč (s PP většinou od 100 Kč)
- pro alergiky můžou být řešením potkani bez srsti (sphynx, fuzz)
- když jste doma tak je vzhůru (= do určité míry se přizpůsobí běhu domácnosti)
- u určité části obyvatelstva vzbuzuje pohoršení :-)

nevýhody
- potkan má ocas
- stále ještě u určité části obyvatelstva vzbuzuje pohoršení
- neměl by být chován sám
- pro někoho vyšší cena (u potky s PP až 500Kč)
- měl by mít co možná největší klec
- musíte se mu denně věnovat (to lze do jisté míry vyřešit větším počtem potkanů v jedné kleci, kdy se zabaví sami)
- potky ze zverimexu trpí často nejrůznějšími parazity apod. (tomu předejdete koupí potkana od chovatele kterých je dnes široká základna :-) )
- trpí nádory :-(


Napadlo mě takové přirovnání... potkan se podobá psovi..poběží vás přivítat, chce se mazlit, někdy je až vyloženě dotěrný :-). Kdežto křeček je spíš jako kočka...žije si svůj život trošku nezávisle na vás, ožívá hlavně večer, hodně spí, mazlení většinou až tak moc nevyhledává,ale o to lepší je to pocit, když se přijde sám pomazlit..protože to už opravdu něco znamená:-)


Takže závěr : Pokud nemáte denně několik hodin čas se zvířátku plně věnovat a přesto chcete mít doma nějakého toho "muchlínka" pořiďte si křečka :-)

Klece x akvária

Křečka syrského můžeme chovat v kleci nebo v plastové či skleněné nádobě (akvárku - samozřejmě bez vody :-) ).
Klece jsou pro křečky vhodnější, protože jim umožňují šplhat, zvláště pokud mají vodorovné mříže. Nevýhodou klecí je, že křečkovi umožní vyhazovat podestýlku.
Skleněné nádoby bývají velmi těžké, takže se špatně čistí a desinfikují. Navíc v nich v létě může teplota vystoupat velmi vysoko.
Plastové nádrže jsou používané ve velkochovech. Snadno se čistí, jsou lehce omyvatelné, dají se sestavovat do stojanů. Ale..neumožní křečkům šplhat, nejsou tolik prostorné a může v nich být při nevhodném víku špatná cirkulace vzduchu.
Křeček dokáže vyskočit z nádoby nižší než 40 cm, proto musí mít takové nádoby víko. Jako minimální rozměry pro jednoho křečka se uvádí 30x40 cm.

Vybavení...aneb co dát do klece

Do klece či chovné nádoby musíme opatřit : podestýlku, domek, materiál na stavbu hnízda, napáječku, misku na krmení, případně něco na šplhání, hamák....

podestýlka
Jako podestýlku můžeme použít hobliny, kukuřičnou drť, papírové penízky,..
U hoblin pozor aby nebyly prašné.

domek
Domek můžeme koupit v obchodě, nebo ho doma vyrobit. Jako domek může posloužit kokosový ořech (pro křeččí prcky), kartonová krabice, hamák, což je kus vhodné (=netřepící se!! ) látky zavěšený v kleci například pomocí špendlíků.
Pokud domek do klece nedáme postaví se křeček hnízdo z podestýlky a poskytnutého materiálu (např. toaletní papír, papírové ubrousky, kousky látek).

Napáječka,miska
Napáječku koupíme v obchodě. Já pro křečky používám napáječky skleněné s trubičkou. Napáječku připevním zvenku tak aby do klece sahala jen trubička. Jinak totiž křečci brzy okoušou gumové těsnění.
Miska je vhodná keramická. Plastové misky křečci budou spíše než na jídlo používat na stavbu hnízda.

Na šplhání můžeme dát do klece třeba vhodnou větev z ovocného (nejedovatého) stromu (pozor aby nebyl ošetřený nějakým postřikem).

Nejsem příznivcem běhacích koleček.

Historie

Křeček syrský (zlatý) Masocricetus auratus patří k největším chovaným druhům křečků. Má hmotnost 100 - 150 g. Poprvé byl popsán na začátku 19. stol ale znovu byl vidět až za dalších 100 let. V roce 1930 chytil profesor Aharoni poblíž Aleppa na Blízkém východě samici s 12-ti mláďaty, kteří jsou předky všech dnes chovaných jedinců.
Úzká příbuzenská plemenitba i to, že křeček syrský je pravděpodobně křížencem mezi křečkem polním a křečíkem čínským, vedlo k tomu, že brzy vznikla celá řada mutací. Jako první se v roce 1948 objevila panda s velkými bílými skvrnami. Dnes je křeček syrský chován ve velkém množství barevných rázů a typů srsti (křečci krátkosrstí, dlouhosrstí, rex, bezsrstí, se saténovou srstí).

Gravidita, péče o mláďata

V zajetí se křeček syrský rozmnožuje v průběhu celého roku. Březost trvá 15 - 17 dní, nejčastěji 16.
Počet mláďat záleží na věku samičky. Obvykle je ve vrhu 4 - 12 (dokonce i 20)mláďat. Méně početné vrhy může samička sežrat, protože malý počet mláďat nemusí dostatečně stimulovat její mateřské chování. Samička může mít až 7 - 8 vrhů ročně...to však není vhodné,protože takový počet vrhů samičku velmi vyčerpá a mohla by zemřít.
Mláďata se rodí slepá, holá, bezzubá, s uzavřenými zvukovody, a váží kolem 2g.
Pevnou potravu začnou ochutnávat ve věku kolem 5 - 8 dní, ve 14-ti dnech se jim otevírají oči. Odstavit je můžeme ve věku 26 dní. Mláďata musíme včas rozdělit podle pohlaví, protože samičky mohou zabřeznout velmi brzy (již kolem 28. dne)
Na první vrh je samička připravena ve věku 4-5 měsíců, kdy je již dostatečně tělesně vyspělá. Samička je připravená k páření jednou za 4 dny. To poznáme pokud přejedeme samičce rukou po zádech.Pokud zůstane stát a dá ocásek nahoru, můžeme jí dát k samečkovi.
Vždy dáváme samičku do klece k samečkovi. Pokud o něj má zájem zůstane v klidu stát a nechá se očichat. Pokud samička na samečka útočí, oddělíme je a zkusíme to další den.
Na malé křečky nesaháme! Je potřeba to alespoň 14 dní vydržet a matku s mláďaty nerušit. Úklid omezíme na nutné minimum a pokud je nutné zasahovat i do hnízda, nejdříve oddělíme samičku (některé samičky jsou v době péče o mláďata kousavější, což je vlastně dobře, protože to je známka toho, že jde o výbornou matku :-) proto raději samičku naženeme do vhodné krabičky a v té jí přeneseme).

Rozdíl mezi samečky a samičkami je dobře viditelný i u mladých zvířat!! Proto nevěřte prodávajícímu v obchodě, když tvrdí že u mláďat to poznat není. JE to poznat. Vzdálenost mezi pohlavním a análním otvorem je u samiček mnohem menší než u samečků.
Křeček syrský je samotářsky žijící tvor, proto je chováme odděleně a dáváme je do jedné klece jen v období páření a to pouze pod dohledem.
Někdy spolu mohou vycházet dva křečci - pár - za předpokladu že spolu žijí od odstavu. Přesto musíme vždy počítat s tím, že se naši doteď spokojeně spolužijící křečkové pohádají a bude nutné je oddělit.
Samičky přestávají být plodné mezi 11. - 19. měsícem, samci o něco později.
Dožívají se 2 - 4 let.

Křečík Campbellův ( Phodopus sungoris campbelli)

délka těla: 6,5 - 10,0 cm
délka osácku: 0,6 - 1,8 cm
hmotnost: 30 - 55g

Křečík Campbellův je velmi podobný křečíku džungarskému, liší se zbarvením, rozšířením .Na rozdíl od křečíka džungarského má campbelláček proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné nebo chybějí vůbec. Křečík džungarský má oči blíže k uším, campbelláček je má přibližně uprostřed mezi čumáčkem a ušima.

Můžeme je chovat ve skupině, stejně jako džungaráčky.
Jsou někdy kousavější.

Je vyšlechtěno mnoho barevných rázů a saténová srst.

Chov, krmení, rozmnožování - viz. křečík džungarský.
Nikdy je nekřižte s křečíkem džungarským !

Křečík Roborovského ( Phodopus roborowskii)

délka těla: 6,8-9,2 cm
délka ocásku:0,6- 1,2 cm
hmotnost: 19 - 29 g

Vrchní strana tohoto křečíka je pískově žlutá, místy prosvítá šedá podsada. Břicho a končetiny jsou čistě bílé a také za ušima jsou bílé skvrny.
Je známa barevné mutace " white faced".
Křečík Roborovského má ochlupená chodidla. Pochází z Mongolska a ze severní Číny.
Obývá písčité pouště a polopouště. Vyhrabává si asi 1 m hluboké, jednoduché nory.
Neupadá do zimního spánku.

Samička je březí 19-22 dní a rodí 3-6, vzácně i 8 mláďat. Mláďata mají při narození asi 1g, jsou holá a slepá. Oči se jim otevírají 13. den, pohlavně dospívají ve 3 - 4 měsících. Odstavit je můžeme ve věku 4 týdny. Dožívají se obvykle 1 - 2 let, vzácně až 4 let.

Můžeme chovat společně pár, dva samečky nebo dvě samičky.
Aktivní je po celý den. Většinou moc nešplhá, proto chováme-li ho v "akvárii" nemusí být příliš vysoké...20 cm stačí. Klec pro tento druh není příliš vhodná.

Jako podestýlku používám neprašné hobliny, ale lze použít i kukuřičnou podestýlku.

Do "akvária" umístíme misku na jídlo ( směs pro hlodavce - zní, psí nebo kočičí granule, slunečnicová semínka, tvrdý chléb, ovesné vločky, kukuřice, cornflakes, burizony,....)- pozor na obezitu. Občas podáváme zeleninu, ovoce, listy pampelišky apod. Dále potřebujeme domeček, toaletní papír na stavbu hnízda, napáječku a hračky - papírové krabičky ( pozor na barvu!!), ruličky od toaletního papíru, větev z ovocného stromu ( nepostříkaného) apod. Nejsem příznivcem koleček-hrozí zranění křečíka.
U tohoto druhu platí že plocha dna by měla být co největší ! Roboráčci jsou hodně pohybliví a rádi běhají :)

Tito křečíci jsou díky své rychlosti vhodnější spíše na pozorování než na mazlení, ale jsou naprosto neagresivní. Nechají se brát do ruky aniž byste je museli nějak zvlášť ochočovat, ještě se mi nestalo že by mě roboráček kousnul.

Křečík džungarský ( Phodopus sungorus )

Křečík džungarský žije ve vysokohorských oblastech sovětské Střední Asie, Mongolska a severní Číny. Obývá travnaté stepi náhorních planin až do výše 3000 m n. m. Vyhrabává si asi 1m hluboké, málo větvené nory, které mají obvykle dvě hnízdní komory. Je snášenlivý, takže někdy žije v noře i více jedinců pohromadě. Je aktivní převážně ve dne, s maximem za soumraku a časně zrána. V zimě upadá do přerušovaného zimního spánku, spíše jen klidu, v přestávkách často vylézá z nory, takže je možné ho zastihnout i na sněhu. Na timu si shromažďuje nepatrné zásoby potravy. Protože žije v odlehlých končinách, není považován za škůdce, ačkoli se někdy vyskytuje ve velkém množství.
Před 30 lety byl u nás považován za vzácného chovance zoologických zahrad, kterého se podařilo rozmnožit jen zřídka.
Dnes je druhým nejoblíbenějším druhem křečků.

Křečka džungarského můžeme chovat v kleci (pozor na vzdálenost mříží) nebo v "akváriu", to pokud je vysoké alespon 30cm, nemusí mít víko. Jako podestýlku používáme hobliny, lze použít i kukuřičnou drť, apod.
Krmení je shodné s krmením křečků syrských.
Křečíky můžeme chovat v párech i skupinách. Narozdíl od křečka syrského je křečík společenský. Ve skupině dochází k šarvátkám doprovázených hlasovými projevy, ale ke zranění dochází jen zřídka. Při chovu ve skupině doporučuji umístit do chovné nádoby více domečků a úkrytů.

Samičky jsou březí 19 - 22 dní a rodí většinou 3-10 mláďat. Ta jsou při narození holá a slepá, mají okolo 1,5g. Matku můžeme nechat ve skupině nebo jí oddělit.
4. - 5. den se mláďatům uvolňují uši, oči se otvírají 12. -13. den. Od 10. dne začínají ochutnávat pevnou potravu. Odstavujeme ve 4 týdnech. Zabřeznout mohou samičky ve 3 měsících. Dožívají se 2 - 3 let.

Křečíci se dají snadno ochočit. Ze začátku mají tendence hlasitě nesouhlasit s braním do ruky,ale velmi rychle si zvyknout. Hlavně pokud si vezmete právě odstavené mládě.

Je vyšlechtěno několik barevných variet. Uvedu zde jejich genetické kody:

aguti - dominantní přírodní barva - D* nebo **
sapphire - dd
pearl - Pe*